Zákon o účetnictví: Co se mění a jak se na to připravit?

Účel zákona o účetnictví

Zákon o účetnictví, konkrétně zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, představuje základní kámen účetní legislativy v České republice. Jeho hlavním účelem je stanovit pravidla pro vedení účetnictví, která zajistí věrný a poctivý obraz o finanční situaci účetní jednotky. Tato transparentnost je klíčová pro širokou škálu uživatelů účetních informací, ať už se jedná o investory, věřitele, státní orgány nebo širokou veřejnost.

Zákon o účetnictví se vztahuje na všechny účetní jednotky, bez ohledu na jejich právní formu či velikost. To zahrnuje obchodní společnosti, živnostníky, neziskové organizace, ale i obce a státní instituce. Cílem této široké působnosti je zajistit jednotný a srovnatelný rámec pro vedení účetnictví v celé České republice.

Důležitým aspektem zákona o účetnictví je i jeho soulad s evropskou legislativou. Česká republika jakožto členský stát Evropské unie implementuje do svého právního řádu směrnice a nařízení EU týkající se účetnictví. To přispívá k harmonizaci účetních standardů v rámci EU a usnadňuje mezinárodní obchod a investice.

Zákon o účetnictví je komplexní právní předpis, který prochází neustálým vývojem a úpravami tak, aby reflektoval aktuální ekonomické a společenské podmínky. Jeho znalost a dodržování je nezbytné pro všechny účetní jednotky v České republice.

Základní principy účetnictví

Účetnictví v České republice se řídí zákonem o účetnictví a souvisejícími právními předpisy. Tyto normy stanovují základní principy, které musí účetní jednotky dodržovat. Mezi nejdůležitější principy patří:

• Princip věrného a poctivého obrazu: Účetnictví musí podávat pravdivý a věrný obraz o finanční situaci účetní jednotky.
• Princip akruálního účetnictví: Účetní případy se zaznamenávají v okamžiku, kdy nastanou, bez ohledu na to, kdy dojde k úhradě.
• Princip historického ocenění: Majetek a závazky se oceňují v historických cenách, tedy v cenách v okamžiku jejich pořízení.
• Princip opatrnosti: Účetní jednotky by měly být opatrné při oceňování aktiv a pasiv a vykazovat spíše nižší zisky a vyšší ztráty.
• Princip trvalosti metod: Účetní metody by měly být používány konzistentně v čase, aby bylo možné porovnávat účetní závěrky za různá období.
• Princip going concern: Předpokládá se, že účetní jednotka bude pokračovat ve své činnosti i v dohledné budoucnosti.
• Princip srozumitelnosti: Účetní informace by měly být srozumitelné pro uživatele účetních závěrek.
• Princip významnosti: Účetní informace by měly být vykazovány, pokud je jejich opomenutí nebo uvedení v nesprávné výši by mohlo ovlivnit ekonomická rozhodnutí uživatelů.

Dodržování těchto principů je nezbytné pro zajištění spolehlivosti a relevance účetních informací. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví řádně, průkazně a správně.

Účetní jednotky a jejich povinnosti

Zákon o účetnictví definuje účetní jednotky jako subjekty, které jsou povinny vést účetnictví. Mezi tyto subjekty patří například obchodní korporace, družstva, společenství vlastníků jednotek, nadace nebo ústavy. Účetní jednotky mají povinnost vést účetnictví správně, úplně, průkazným způsobem, srozumitelně, a to v českých korunách.

Důležitým aspektem pro účetní jednotky je vedení účetních knih. Zákon o účetnictví a související právní předpisy stanovují povinnost vést pokladní knihu, evidenci bankovních účtů, účetní deník, hlavní knihu a další pomocné evidence. Tyto knihy a evidence slouží k zaznamenávání všech účetních operací a k sestavování účetní závěrky.

Účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku v rozsahu a struktuře stanovené zákonem o účetnictví. Účetní závěrka se skládá z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy. Účetní závěrku musí účetní jednotka nechat ověřit auditorem v případech stanovených zákonem o účetnictví.

Zákon o účetnictví a související právní předpisy stanovují účetním jednotkám řadu povinností. Mezi nejdůležitější patří povinnost vést účetnictví, sestavovat účetní závěrku a archivovat účetní doklady. Dodržování těchto povinností je nezbytné pro zajištění transparentnosti a věrohodnosti účetnictví.

Účetní knihy a doklady

Zákon o účetnictví ukládá všem účetním jednotkám povinnost vést účetnictví správně, úplně, průkazně, srozumitelně, trvale a čitelně. Účetní knihy a doklady jsou základními pilíři této povinnosti. Vedení účetních knih je nezbytné pro sledování všech hospodářských operací účetní jednotky. Účetní doklady pak slouží jako průkazné doklady o uskutečnění těchto operací. Zákon o účetnictví a související právní předpisy stanovují přesné náležitosti účetních knih a dokladů.

Účetní knihy a doklady je možné vést v listinné nebo elektronické podobě. Důležité je, aby zvolený způsob vedení účetnictví umožňoval trvalé a čitelné uchování dat. V případě elektronického vedení účetnictví je nutné zajistit bezpečnost dat a jejich ochranu před ztrátou, poškozením nebo zneužitím. Zákon o účetnictví dále stanoví lhůty pro archivaci účetních knih a dokladů. Tyto lhůty se liší v závislosti na druhu účetního dokladu a důležitosti údajů, které obsahuje.

Dodržování zákona o účetnictví a souvisejících právních předpisů je pro všechny účetní jednotky zásadní. Správné vedení účetních knih a dokladů je klíčové pro zajištění transparentnosti a důvěryhodnosti účetnictví. Zároveň slouží jako důležitý zdroj informací pro finanční řízení a rozhodování účetní jednotky.

Účetní závěrka a její části

Účetní závěrka představuje souhrn informací o finanční pozici a hospodaření účetní jednotky. Sestavuje se v souladu se zákonem o účetnictví a souvisejícími právními předpisy. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. v platném znění definuje účetní závěrku a její části. Účetní závěrka se sestavuje k rozvahovému dni, kterým je zpravidla konec kalendářního roku.

Vlastnost	Popis
Název	Zákon o účetnictví
Typ právního předpisu	Zákon

Obsah a rozsah účetní závěrky se liší podle toho, zda se jedná o účetní jednotku, která má povinnost auditu, nebo ne. Účetní závěrka se skládá z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy. U účetních jednotek, které nemají povinný audit, může mít účetní závěrka zjednodušenou formu.

Rozvaha (bilance) poskytuje přehled o aktivech, pasivech a vlastním kapitálu účetní jednotky k rozvahovému dni. Aktiva představují majetek a finanční prostředky, které má účetní jednotka k dispozici. Pasiva ukazují, z jakých zdrojů byl majetek a finanční prostředky pořízeny. Vlastní kapitál vyjadřuje rozdíl mezi aktivy a pasivy.

Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) zobrazuje výnosy, náklady a hospodářský výsledek (zisk nebo ztrátu) účetní jednotky za účetní období. Výnosy představují peněžní i nepeněžní příjmy z hlavní i vedlejší činnosti. Náklady zahrnují výdaje vynaložené na dosažení výnosů.

Příloha účetní závěrky obsahuje doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Poskytuje podrobnější vysvětlení k vybraným položkám účetní závěrky a další informace důležité pro pochopení finanční situace účetní jednotky.

Sankce za porušení zákona

Zákon o účetnictví, konkrétně zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje přísné sankce za jeho porušení. Cílem těchto sankcí je chránit ekonomické zájmy státu a dalších subjektů, a to zajištěním věrohodnosti, úplnosti a průkaznosti účetních zápisů.

Nedodržení zákonných povinností může vést k uložení pokuty. Její výše se liší v závislosti na závažnosti a opakování provinění. Pokuta může dosáhnout až milionů korun u právnických osob. Fyzickým osobám hrozí pokuta až do 500 000 Kč.

Kromě pokut může být v závažných případech uloženo i trestní stíhání. To se týká například zkreslování účetnictví, zatajování dokladů nebo maření úřední moci. Trestní zákoník stanoví za tyto činy tresty odnětí svobody v rozmezí od 6 měsíců až do 10 let.

Důležité je si uvědomit, že neznalost zákona neomlouvá. Proto je nezbytné, aby se všechny osoby a subjekty povinné vést účetnictví s tímto zákonem a souvisejícími právními předpisy důkladně seznámily a dodržovaly je.

Zákon o účetnictví, ten tajemný a spletitý dokument, je pro mnohé podnikatele jako bludiště plné nástrah a slepých uliček. Jen ti nejzkušenější a nejodvážnější se odváží vstoupit do jeho hlubin bez doprovodu zkušeného průvodce.

Bořivoj Král

Novinky a změny v zákoně

Zákon o účetnictví prošel v posledních letech několika významnými změnami. Novela zákona o účetnictví s účinností od 1. ledna 2022 přinesla úpravy v oblasti elektronické evidence tržeb (EET), konsolidace účetních jednotek a oceňování majetku a závazků. Důležitou změnou je zrušení evidence tržeb pro vybrané skupiny podnikatelů. Novela dále upravuje pravidla pro sestavování konsolidované účetní závěrky a zavádí nové metody oceňování majetku a závazků. Pro účetní jednotky je klíčové se s těmito změnami detailně seznámit a včas upravit své účetní postupy. Kromě novely zákona o účetnictví je nutné sledovat i další právní předpisy, které ovlivňují účetnictví. Mezi ně patří například zákon o dani z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty a zákon o obchodních korporacích. Změny v těchto zákonech se promítají i do účetnictví a je důležité je správně aplikovat. Pro zajištění správnosti a aktuálnosti účetnictví je vhodné sledovat odborné publikace, účastnit se seminářů a konzultovat nejasnosti s daňovým poradcem.