Obchodní korporace: Jak na úspěšné podnikání v Česku

Druhy obchodních korporací

V českém právním řádu rozlišujeme dva základní druhy obchodních korporací: osoby zapsané v obchodním rejstříku a evropské společnosti a družstva.

Mezi osoby zapsané v obchodním rejstříku patří:

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)

Komanditní společnost (k.s.)

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

Akciová společnost (a.s.)

Každá z těchto forem podnikání má svá specifika, výhody a nevýhody. Volba nejvhodnější formy závisí na mnoha faktorech, jako je například počet společníků, výše základního kapitálu, rozsah podnikání, míra rizika nebo daňové aspekty.

Veřejná obchodní společnost a komanditní společnost jsou tzv. osobní společnosti, kde společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost jsou naopak kapitálové společnosti, kde společníci ručí pouze do výše svého vkladu.

Kromě výše uvedených obchodních korporací existuje i možnost podnikat jako fyzická osoba. Tato forma podnikání je jednodušší na založení a administraci, ale podnikatel ručí za závazky celým svým majetkem.

Výběr správné formy podnikání je klíčovým rozhodnutím, které ovlivní chod a fungování firmy. Před samotným rozhodnutím je vhodné zvážit všechny aspekty a poradit se s odborníkem, například s advokátem nebo daňovým poradcem.

Založení a registrace

Proces založení a registrace obchodní korporace v České republice se řídí zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů. Prvním krokem je volba vhodné právní formy, která ovlivní například počet zakladatelů, výši základního kapitálu, rozsah ručení za závazky a další aspekty podnikání. Mezi nejčastější formy patří společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.). Následně je nutné sepsat společenskou smlouvu nebo stanovy, které upravují základní pravidla fungování korporace. Dále je třeba zajistit základní kapitál, jehož výše se liší dle zvolené právní formy. Po splnění těchto kroků následuje zápis do obchodního rejstříku, který vede rejstříkový soud. Žádost o zápis se podává elektronicky a musí obsahovat předepsané náležitosti a přílohy. Po splnění všech podmínek a schválení soudem je obchodní korporace zapsána do rejstříku a stává se právně existující. Teprve poté může začít naplnovat svůj podnikatelský záměr. Registrace obchodní korporace je důležitým milníkem pro každého podnikatele a je vhodné se na ni důkladně připravit.

Vlastnost	Obchodní korporace	Živnostenské podnikání
Právní forma	Právnická osoba (s.r.o., a.s.,…)	Fyzická osoba
Založení	Složitější, vyžaduje zápis do obchodního rejstříku	Jednodušší, vyžaduje ohlášení na živnostenském úřadě
Ručení za závazky	Omezené do výše vloženého kapitálu	Neomezené, celým svým majetkem

Vedení a orgány

Vedení obchodní korporace a její orgány hrají klíčovou roli v jejím úspěšném fungování a dosahování podnikatelských cílů. Existuje několik typů obchodních korporací, jako jsou společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.), z nichž každá má svá specifika v oblasti vedení a struktury orgánů.

Vedení obvykle tvoří statutární orgán, který je oprávněn jednat jménem společnosti a zastupovat ji navenek. Ve s.r.o. je to jednatel, v a.s. představenstvo. Vedle statutárního orgánu může existovat i dozorčí rada, která dohlíží na činnost statutárního orgánu a kontroluje plnění jeho povinností.

Kromě výše zmíněných orgánů se v obchodních korporacích můžeme setkat i s dalšími orgány, jako je například valná hromada u s.r.o. a akcionářů u a.s. Tyto orgány obvykle rozhodují o zásadních otázkách týkajících se fungování společnosti, jako je například schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku, změna stanov nebo jmenování a odvolávání členů orgánů.

Pro efektivní fungování obchodní korporace je důležitá jasná struktura vedení a orgánů, vymezení jejich pravomocí a odpovědností a také transparentnost jejich fungování. To vše přispívá k důvěryhodnosti společnosti, usnadňuje její obchodní vztahy a minimalizuje rizika spojená s podnikáním.

Daňové aspekty

Obchodní korporace, ať už se jedná o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, podléhají v České republice daňové povinnosti. Zdanění se týká především příjmů z podnikání, tedy zisku. Základní sazba daně z příjmů právnických osob v roce 2023 činí 19 %. Kromě daně z příjmů musí korporace odvádět i další daně, například daň z přidané hodnoty (DPH) z uskutečněných zdanitelných plnění. DPH má základní sazbu 21 %, ale existují i snížené sazby 15 % a 10 % pro vybrané druhy zboží a služeb. Pro plátce DPH je klíčové správné vedení evidence pro účely DPH a dodržování termínů pro podávání daňových přiznání.

Podnikání fyzických osob, tedy osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), má svá specifika. OSVČ si mohou vybrat mezi placením daně z příjmů fyzických osob podle skutečně dosažených příjmů a výdajů nebo formou paušální daně. Paušální daň zjednodušuje administrativu a je vhodná pro OSVČ s nižšími příjmy a výdaji. Nezbytnou součástí daňové problematiky je i sledování aktuálních legislativních změn a konzultace s daňovým poradcem. Správné a včasné plnění daňových povinností je klíčové pro bezproblémové fungování každé obchodní korporace i podnikatele.

Ručení a odpovědnost

Obchodní korporace, ať už se jedná o společnost s ručením omezeným (s.r.o.) nebo akciovou společnost (a.s.), představují v podnikání specifický subjekt. Jejich klíčovou vlastností je oddělení majetku korporace od majetku společníků. Zjednodušeně řečeno, pokud se firma dostane do dluhů, věřitelé si nemohou nárokovat majetek společníků, ale pouze majetek firmy. Toto pravidlo se nazývá "ručení omezené".

Existují však výjimky, kdy může dojít k tzv. "průniku ručení" a společníci pak ručí za závazky firmy i vlastním majetkem. To se může stát například v případě, že společníci jednají v rozporu se zájmy společnosti, zneužijí své postavení nebo neplní své zákonné povinnosti. Typickým příkladem je nezaplacení daní nebo pojištění. V takových případech se stírá hranice mezi majetkem firmy a společníků a věřitelé se mohou domáhat uspokojení i z jejich osobního majetku.

Odpovědnost v podnikání se netýká pouze finančních závazků. Podnikatelé nesou odpovědnost i za škodu způsobenou jejich činností, a to jak na majetku, tak na zdraví. I zde platí princip omezeného ručení v případě obchodních korporací, ale i zde existují výjimky. Pokud například podnikatel způsobí škodu úmyslně nebo v souvislosti s trestnou činností, odpovídá za ni celým svým majetkem.

Pro podnikatele je proto klíčové znát pravidla ručení a odpovědnosti a řídit se jimi. Důležité je také mít sjednané odpovídající pojištění, které v případě nenadálých událostí pomůže krýt případné škody.

Změny a ukončení

Obchodní korporace, ať už se jedná o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, nejsou neměnné entity. Naopak, v průběhu svého fungování procházejí různými změnami a v určitý moment může nastat i jejich zánik. Změny v obchodní korporaci mohou zahrnovat úpravu stanov, změnu sídla, navýšení či snížení základního kapitálu, změnu osoby jednatele nebo členů představenstva a další. Provádění těchto změn se řídí zákonem o obchodních korporacích a zpravidla vyžaduje zápis do obchodního rejstříku. Ukončení obchodní korporace je závažnějším krokem, který může být iniciován dobrovolně (rozhodnutím společníků) nebo nedobrovolně (např. v důsledku insolvence). Dobrovolné ukončení obvykle probíhá formou likvidace, kdy se vypořádají veškeré závazky a majetek se rozdělí mezi společníky. Nedobrovolné ukončení, jako je konkurs, probíhá pod dohledem soudu a vede k zániku korporace bez ohledu na vůli společníků. Je důležité si uvědomit, že proces změn a ukončení obchodní korporace je komplexní a vyžaduje odborné znalosti. Proto je vždy vhodné obrátit se na odborníka, například advokáta specializujícího se na obchodní právo, který vám poskytne potřebné informace a pomůže s právním zajištěním celého procesu.

Výhody a nevýhody

Obchodní korporace, ať už se jedná o společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost, přinášejí podnikatelům řadu výhod. Omezené ručení chrání jejich osobní majetek v případě neúspěchu podnikání. Snadnější přístup ke kapitálu, ať už formou úvěru nebo investic, umožňuje rychlejší rozvoj. Jasně definovaná struktura a pravidla fungování usnadňují řízení a spolupráci s partnery. Korporace také usnadňují předávání a dědění firmy.

Na druhou stranu, založení a provoz korporace s sebou nese i nevýhody. Administrativní náročnost, spojená s vedením účetnictví, podáváním daňových přiznání a dalších dokumentů, může být pro některé podnikatele zátěží. Korporace podléhají větší regulaci ze strany státu, což může vést k vyšším nákladům a byrokracii. Dvojí zdanění, kdy se daní jak zisk společnosti, tak i dividendy vyplácené společníkům, může snižovat celkovou ziskovost podnikání. Pro menší podnikatele tak může být výhodnější začít jako OSVČ a až s růstem firmy zvážit přechod na korporaci.