Ďáblova bible: Tajemství největší knihy světa odhaleno!

Legenda o ďábelském původu

Ve stínech dávných časů vznikaly příběhy, které i dnes obestírají rouškou tajemství původ výjimečných děl. Mezi nimi vyniká Codex Gigas, kterému se přezdívá Ďáblova bible. Tento monumentální svazek, který našel svůj domov ve stockholmské Královské knihovně, ohromuje nejen svými rozměry, ale i obsahem. Kromě posvátných textů v něm najdeme tajemné zaříkávadla a působivý portrét samotného ďábla. Staré vyprávění vypráví o mnichovi, který měl být zazděn zaživa. Ten prý upsal svou duši peklu, aby stihl knihu dokončit během jediné noci.

I když Codex Gigas skutečně existuje, jeho spojení s temnými silami je jen barvitou pověstí. Americký spisovatel Richard Dubell se touto legendou nechal unést a stvořil stejnojmenný román Ďáblova bible. Jeho kniha, která mixuje napětí thrilleru s děsivou atmosférou hororu, si pohrává se skutečným příběhem rukopisu, ale přidává vlastní fantazii a napínavý děj.

Mýty a fakta o vzniku kodexu

V roce 1987 vydal Richard Dubell knihu o Codexu Gigas, kde rozvíjí populární legendu o vzniku této tajemné knihy. Podle jeho vyprávění měl jakýsi mnich uzavřít pakt se samotným ďáblem, aby si zachránil krk. Je to sice působivý příběh, ale nemá žádné historické opodstatnění.

Pravda je mnohem prostší - Codex Gigas vznikl pod rukama neznámého mnicha v podlažickém klášteře začátkem třináctého století. Důkazem toho je mimo jiné seznam tamních bratří, který najdeme přímo v rukopisu. Nikdo přesně neví, co vedlo autora k vytvoření tak monumentálního díla, ale nejspíš to byla kombinace hluboké víry a touhy shromáždit veškerou tehdejší moudrost do jediné knihy.

Známý název Ďáblova bible se objevil mnohem později, nejspíš kvůli působivému vyobrazení rohatého na straně 290 a také kvůli ohromujícím rozměrům knihy. Ve skutečnosti je ale Codex Gigas spíš svědectvím o oddanosti víře a neuvěřitelné píli středověkých mnichů než nějakým ďábelským výtvorem.

Tajemství mnicha-písaře Hermanna

Podle legendy byla ďáblova bible, známá také jako Codex Gigas, sepsána mnichem jménem Herman. Ten údajně uzavřel smlouvu s ďáblem, aby se zachránil před zazděním zaživa. Výměnou za svou duši mu ďábel pomohl dokončit celý rukopis během jediné noci. Kniha Richarda Dubella Ďáblova bible: Tajemství největší knihy světa se noří do historie a mýtů, které tento jedinečný rukopis obklopují. I když je příběh o mnichovi a ďáblovi fascinující, je třeba poznamenat, že neexistují žádné historické důkazy, které by ho potvrzovaly. Codex Gigas je sice pozoruhodným dílem středověké knižní tvorby, ale je nepravděpodobné, že by na jeho vzniku měl ďábel jakýkoliv podíl.

Obsah a struktura obří knihy

I když se obě knihy pyšní slovem „bible v názvu, nemůžou být rozdílnější. Codex Gigas, kterému se přezdívá Ďáblova bible, je fascinující středověký rukopis s kompletním latinským překladem Bible. Naproti tomu dílo Richarda Dubella patří do současné literatury faktu. Ďáblova bible přitahuje pozornost nejen svými monumentálními rozměry, ale hlavně tajemným příběhem o mnichovi, který ji prý napsal během jediné noci s ďáblovou pomocí. Kromě biblických textů v ní najdeme i další zajímavé spisy, třeba Kosmovu kroniku českou nebo tajemné magické formule. Dubellova kniha „Sedm pilířů moudrosti je úplně jiný případ - autor v ní popisuje svoje cesty po Blízkém východě a zamýšlí se nad islámem, súfismem a arabskou kulturou. A zatímco Ďáblova bible existuje jen v jediném exempláři, Dubellovu knihu si může přečíst prakticky každý.

Cesta kodexu dějinami

Příběh kodexu je skutečně pozoruhodný. Ďáblova bible, ten ohromný středověký rukopis plný tajemných legend, si razí cestu historií a zanechává za sebou závoj mystérií. Kniha od Richarda Dubella, současné beletristické dílo, s ní vede pomyslný rozhovor přes propast času. Zatímco Kodex gigas, jak se této knize oficiálně říká, vznikl v třináctém století mezi zdmi podlažického kláštera benediktinů, Dubellův román se objevil teprve v roce 1989. Obě díla však propojuje hluboká symbolika a touha po poznání, i když každé k tomu přistupuje vlastní cestou. Ďáblova bible, s pověstí o mnichovi, který ji prý napsal za pomoci samotného ďábla, nepřestává uchvacovat čtenáře ani v dnešní době. Dubellova kniha, vyprávějící o tajuplném manuskriptu a jeho vlivu na lidské osudy, zase nutí přemýšlet o smyslu bytí a podstatě skutečnosti. Obě díla, každé svým jedinečným způsobem, ukazují, že moc příběhu a lidská touha poznávat jsou věčné.

Vlastnost	Ďáblova bible (Codex Gigas)	Kniha Richarda Dubella
Autor	Neznámý	Richard Dubell
Datum vzniku	13. století	Závisí na konkrétní knize

Ďáblova bible v Národní knihovně Švédska

Ve starodávných zdech Královské knihovny ve Stockholmu odpočívá jeden z nejtajemnějších pokladů lidstva - proslulý Codex Gigas, kterému se přezdívá Ďáblova bible. Tahle monumentální kniha není jen tak ledajaký svazek - její rozměry jsou ohromující, váží jako menší dospělý člověk a když ji otevřete, zabere celý stůl. Od středověku ji obestírá temná pověst. Říká se, že vznikla z pera mnicha, který se upsal peklu, aby unikl šibenici. Pravda je možná někde jinde, ale kouzlo téhle knihy je nepopiratelné. Najdete v ní všechno - od latinské bible přes starobylé kroniky až po texty o léčitelství a hvězdách. A uprostřed toho všeho se šklebí slavná kresba samotného ďábla.

Spisovatel Richard Dubell se nechal okouzlit tímhle fascinujícím příběhem a stvořil napínavý román Ďáblova bible. Nejde o žádnou suchou studii - je to strhující vyprávění, které vás vtáhne do světa, kde se realita prolíná s mystériem.

Význam díla pro kulturní dědictví

Obě knihy nám ukazují, jak se dá vyprávět o tajemnu, i když každá vznikla úplně jinak a v jiné době. Ďáblova bible, té se taky říká Codex Gigas, je fascinující nejen tím, jak je obrovská, ale hlavně záhadami kolem jejího vzniku. Když se díváte na ty stránky, cítíte z nich tu neuvěřitelnou práci středověkého mnicha a jeho hlubokou víru. To Richard Dubell píše o podobných věcech, ale po svém, moderně. V jeho knize najdete zamyšlení nad tím, co dává životu smysl a co vlastně znamená být člověkem - témata, která osloví každého, ať žije kdykoliv. Obě díla vlastně ukazují, jak moc nás láká nepoznané, jak toužíme porozumět světu kolem nás a jak důležité je předávat příběhy dál. Vždyť právě ty utvářejí, kdo jsme.