Anděl smrti Mengele: Zrůdné experimenty v Osvětimi

Mengele

Raná léta a vzdělání

Josef Mengele se narodil 16. března 1911 v Günzburgu v Německu. Byl nejstarším ze tří synů Karla Mengeleho, prosperujícího továrníka na zemědělské stroje. Mengeleho rodina byla katolická a konzervativní. Mladý Josef navštěvoval místní gymnázium, kde vynikal v akademické oblasti. Po maturitě v roce 1930 se zapsal na univerzitu v Mnichově, kde studoval medicínu.

Během studií se Mengele začal zajímat o eugeniku, pseudovědeckou teorii, která hlásala zlepšování lidské rasy selektivním šlechtěním. Po získání doktorátu z antropologie v roce 1935 se Mengele připojil k Institutu pro dědičnou biologii a rasovou hygienu ve Frankfurtu nad Mohanem. Zde se věnoval výzkumu pod vedením Otmara von Verschuera, předního nacistického genetika. Mengeleho výzkum se zaměřoval na genetiku rozštěpu patra a dalších vrozených vad. V roce 1937 vstoupil do NSDAP a o dva roky později do SS.

Vstup do SS a druhá světová válka

Josef Mengele, nechvalně proslulý nacistický lékař, se k SS (Schutzstaffel) připojil v roce 1937. Jeho raná kariéra se nesla ve znamení antropologie a medicíny, přičemž získal doktorát z antropologie na Mnichovské univerzitě v roce 1935 a lékařský doktorát na univerzitě ve Frankfurtu v roce 1938. Po vypuknutí druhé světové války v roce 1939 sloužil Mengele jako lékař u Waffen-SS, ozbrojené složky SS. V roce 1943 byl přeložen do koncentračního tábora Osvětim, kde se stal nechvalně proslulým svými krutými a nelidskými experimenty na vězních, zejména na židovských dětech. Mengeleho zvrácená posedlost genetikou a rasovou hygienou ho vedla k tomu, že se zaměřoval na dvojčata, osoby s heterochromií (různobarevné oči) a další jedince s fyzickými anomáliemi. Jeho experimenty, prováděné bez souhlasu obětí a často bez jakékoli anestezie, zahrnovaly amputace, infikování nemocí, transfuze krve a další brutální procedury. Mengeleho činy v Osvětimi ztělesňují hrůzy nacistického režimu a holocaustu, čímž se stal symbolem lékařské zvrácenosti a krutosti.

Působení v Osvětimi

Josef Mengele, nechvalně proslulý nacistický lékař, zanechal v Osvětimi děsivou stopu. Od května 1943 do ledna 1945 působil v tomto koncentračním a vyhlazovacím táboře, kde se oddával zvráceným lékařským experimentům na bezbranných vězních. Jeho krutost neznala mezí. Mengeleho posedlost rasovou hygienou a genetikou ho vedla k selekci vězňů ihned po jejich příjezdu do Osvětimi. Rozhodoval o tom, kdo bude poslán na smrt do plynových komor a kdo bude otročit pro nacistický režim. Jeho chladnokrevnost a absence jakékoli empatie mu vynesly přezdívku "Anděl smrti". Mengeleho experimenty se zaměřovaly především na dvojčata, těhotné ženy a osoby s fyzickými abnormalitami. Bez ohledu na utrpení, které způsoboval, prováděl na nich operace bez anestezie, odebíral jim orgány, infikoval je smrtelnými chorobami a vystavoval je drastickým změnám teplot a tlaku. Jeho cílem bylo najít důkazy pro své zvrácené teorie o nadřazenosti árijské rasy. Mengeleho působení v Osvětimi je děsivou připomínkou lidské krutosti a barbarství nacistického režimu. Jeho zločiny proti lidskosti zůstávají nesmazatelným stigmatem v historii lidstva.

Experimenty na vězních

Nacistické Německo se stalo dějištěm jedněch z nejbrutálnějších zločinů proti lidskosti. Nacističtí lékaři, vedeni zvrácenou ideologií rasové čistoty, prováděli na vězních koncentračních táborů sadistické experimenty. Josef Mengele, nechvalně proslulý „Anděl smrti“ z Osvětimi, je symbolem této krutosti. Mengeleho zvrácená posedlost dvojčaty vedla k mučivým a často smrtelným experimentům na dětech. Bez anestezie je operoval, odebíral jim orgány, infikoval je nemocemi a prováděl transfuze krve mezi nimi. Jeho cílem bylo odhalit tajemství genetiky a využít je k „výrobě“ árijské rasy.

Mengele nebyl zdaleka jediný. Další nacističtí lékaři se zaměřovali na experimenty s hypotermií, vysokým tlakem, sterilizací, otravami a účinky bojových plynů. Vězni byli vystaveni extrémním teplotám, zavíráni do tlakových komor, nuceni pít mořskou vodu, infikováni tyfem, tuberkulózou a malárií. Tyto experimenty, prováděné bez souhlasu obětí a s naprostou lhostejností k jejich utrpení, měly jen pramalou vědeckou hodnotu a staly se symbolem zvrácenosti nacistického režimu.

Útěk a poválečné období

Po válce se Mengele, stejně jako mnoho dalších nacistických zločinců, snažil vyhnout spravedlnosti. Podařilo se mu uprchnout z Německa a skrýval se pod falešným jménem v Jižní Americe. Nejprve se usadil v Argentině, kde mu perónistický režim poskytoval útočiště mnoha nacistům. Později se přesunul do Paraguaye a nakonec do Brazílie.

Během svého útěku Mengele pokračoval v práci lékaře, i když bez licence. Jeho minulost ho však neustále pronásledovala. Izraelská tajná služba Mossad po něm intenzivně pátrala, ale Mengelemu se dařilo unikat. Zemřel v roce 1979 v Brazílii, když se utopil při plavání v moři. Jeho totožnost byla potvrzena až o několik let později pomocí testů DNA.

Mengeleho zločiny v Osvětimi byly tak otřesné, že se stal symbolem nacistické brutality a zvrácenosti. Jeho experimenty na lidech, zejména na dvojčatech, jsou dodnes zdrojem hrůzy a odporu. Mengeleho případ je připomínkou toho, kam až může vést nenávist a ideologie rasové nadřazenosti.

Mengeleho odkaz: symbol krutosti

Josef Mengele, nacistický lékař působící v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau, se stal symbolem krutosti a nelidskosti nacistického režimu. Jeho zvrácené experimenty na vězních, zejména na židovských dětech, otřásly světem a zanechaly trvalou jizvu na lidském svědomí. Mengeleho posedlost genetikou a rasovou čistotou ho vedla k nevýslovným zločinům. Prováděl bez anestezie operace, amputace a transfuze krve mezi dvojčaty, snažil se uměle změnit barvu očí a zkoumal odolnost lidského těla vůči extrémním podmínkám. Jeho „výzkum“, vedený bez jakékoli vědecké rigoróznosti a etiky, připravil o život tisíce nevinných lidí.

Po válce se Mengelemu podařilo uprchnout do Jižní Ameriky, kde žil pod falešnou identitou až do své smrti v roce 1979. Jeho neschopnost nést zodpovědnost za své činy a fakt, že spravedlnosti unikl, jen prohloubily hrůzu z jeho odkazu. Mengeleho jméno se stalo synonymem pro lékařskou zrůdnost a zlou ideologii, která ho zrodila. Jeho příběh je i dnes důležitým mementem, které nám připomíná, kam může vést nekontrolovatelná moc, fanatismus a absence lidskosti.

Publikováno: 30. 07. 2024

Kategorie: historie

Autor: Jáchym Novotný

Tagy: mengele